Co je vlastně v tom našem životě důležité? Zasadit strom, postavit dům, zplodit dítě???
Zaposlouchala jsem se do libého cvrlikání ptáků, taxi myslím, jak jim je asi fajn, že mohou vidět vše z výše nebeské, klepat si na čelo a říkat: "Ach vy blázniví lidé, posečkejte, nepospíchejte, pojďte blíž, zaposlouchejte se do naší písničky, vždyť ta vaše je tak ohraná." To je život-ptačí!...pokud zrovna nespadnou z hnízda, netřepají nožičkama a nevolají o pomoc - jako tuhle na Karláku, vedle tram zastávky. Bylo mi ho tak líto...:/
Pro co tedy žít? Honit se za něčím, abychom splnili společenskou funkci tady na Zemi, nebo si bezmezně užívali života? Život je kompromis. Život je circulus vitiosus. Život je kolotoč. Narodíš se a už se točíš. Někdy bych se na to všecko nejradš vykašlala a odjela na zapomenutý ostrov sbírat mušle. Sem zvědavá, jak dlouho by mě to bavilo...My lidé jsme tak nemocní civilizací (já obzvlášť), že už nelze jít zpět. Chvíli nevstřebáváte informace, netvoříte, nepřemýšlíte...a už je vám na nic. Zase se v tom vezete...
Jenom snění, snění je pohlazení. Sladký únik z reality. Pouze pokud vy sami chcete, můžete ho s někým sdílet. Pak přichází ta pravá satisfakce...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat