Srdíčko od Radka

Přemýšleli jste někdy o znameních? Coelho v Alchymistovi je jimi posedlý. Já osobně věřím ne ve znamení, ale v kouzlo snů. Zároveň z nich mám strach a hrůzu. Nechci však odbíhat od hlavní myšlenky.
Můj postižený soused Radek si každý den, pokud počasí dovolí, hraje venku před domem - většinou s květinami a trávou. Často slýchávám komentáře od kolemjdoucích, známých, kamarádů : "Chudák kluk." Mám pocit, že dodnes jsem téhle věty též užívala. Dnes jsem totálně změnila názor.
Nejenže Radek už není kluk - je mu dávno přes třicet. Ano, jeho mentální rozvoj nedrží krok s rozvojem tělesným, ale úcta k člověku je něco pro mě naprosto neodmyslitelného.
Navíc Radek není chudák. Možná, že ten chlap žije krásný život. Kdo, xakru, vidí do jeho hlavy? To, že neumí spočítat, kolik je 25krát25, je úplně šumák. Nakonec, kdo by to dnes bez kalkulačky zvládnul?! Odpoledne jsem šla Radka pozdravit - jako obvykle - a on mi - jako obvykle - něco daroval... Řekl : " Našel jsem srdíčko. Tamhle v trávě jsem ho našel. "